Chci zlatou, stříbro už mám...

V dalších soubojích ženského turnaje jsme viděli i Ivanu Miklíkovou, která nastupuje za Eurospolečnosti Sokol Židenice. Vyzpovídali jsme ji po úspěšném utkání proti brněnským Buldočkám, které Židenice zvládly a zvítězily 8:0.

Jak se ti hrálo v zápase, kde jste jasně dominovaly?

První půlku jsem probrečela. A to doslova. Trenéři to mohou potvrdit. I když jsme vyhrály 8:0, tak to nebylo zdaleka dokonalé. Buldočky stály a čekaly, co zkazíme. A my kazily. Naštěstí Buldočky bly lehce bezzubé a neztrestaly nás.

Proč jsi brečela v první půlce utkání?

Protože jsem byla smutná. A důvod bohužel nemohu říci. :) Trenér mi to zakázal. 

Už víš, proti komu budete hrát další utkání?

Byla jsem si to zjistit a budeme hrát proti holkám z Uherského Brodu. Věřím, že můžeme uspět. Holky jsou běhavé, ale my jsme taky běhavé a navíc máme čtyři kompletní lajny. Snad je uběháme. Jsou to mladé šikovné holky, my jsme staré šikovné holky a vyhrají zkušenosti.

Jak vidíš Vaše šance na úspěch v našem turnaji?

Chtěla bych zlatou medaily. Stříbrnou už doma mám. Takže meta je jasná.

A poslední divácká otázky: Poslední sex?

To už je dávno. Chtěla bych požádat rozhodčí - bratry Ševčekovi, aby si mě přidali na facebook, nebo aby mi poslali svá čísla. :)